Tělocvičná jednota Sokol byla založena v Praze roku 1862. Ideovým i odborovým vůdcem se stal doktor Miroslav Tyrš (1832-1884), prvním starostou Jaroslav Fügner. 1.1.1871 vyšlo první číslo časopisu Sokol.

Osek nad Bečvou měl v našem okrese první poválečnou sokolskou jednotu ustanovenou na podnět bratří Josefa Kuči a Josefa Zemánka. Dne 4. května 1919 byla konaná zřizující schůze tohoto spolku po předcházející přednášce profesora Petříka z Hranic. Nejdřív se cvičilo u Kučů na zahradě, potom ve stodole a také v dílně pana Rakovského. Později se cvičení přesunulo do školy. Činnost nového sokola se začala více rozvíjet po otevření nového sálu v hostinci u Maťů, který byl vybaven novým tělocvičným nářadím (bradla, kruhy, hrazda, kůň a dřevěný můstek). V sále se tehdy promítalo i kino. Sokol měl odbor kinový, dramatický, vzdělávací, cvičitelský a stavební.

Důležitým mezníkem v historii zdejšího sokola byl rok 1931, kdy byla dostavěna a otevřena krásná, prostorná moderní sokolovna s cvičebním a divadelním sálem, stálým jevištěm a řadou přilehlých místností. Při sokolovně bylo zbudováno letní cvičiště ve výměře 40 arů. V té době měla jednota sokolská 130 členů, z toho 82 dospělých, 33 žáků a 15 členů dorostu.

Činnost sokola byla násilně zastavena na začátku roku 1941. Vedoucí funkcionáři Sokola byli v době okupace pronásledováni a zatýkáni gestapem. Z naší jednoty položili život za své přesvědčení náčelníci Václac Cifr, Jaroslav Hostášek a Stanislav Podepřel. Hned po válce v létě 1945 byla zahájena znovu činnost Sokola v Oseku.

Nástup totalitního režimu znamenal ukončení původních snah s vlasteneckými a demokratickými myšlenkami. Avšak i přesto se v naší obci sokolové nevzdali a v mezích možností pokračovali v udržování dobré úrovně tělovýchovy v naší obci, takže se silné tradice nedaly udusit ani totalitou.Nejznámější a nejoblíbenější kulturní akce byly masopustní slavnosti: v sobotu Šibřinky, v neděli Dětský karneval a v podnělí Papučový bál. V roce 1953 měla jednota 130 členů. V období padesátých let začal pracovat oddíl házené a oddíl ledního hokeje.

V roce 1962 měla jednota 186 členů.

V roce 1977 byla v návaznosti na zajištění provozu kina provedena revize el. instalace v sokolovně jijíž výsledkem bylo doporučení revizního technika okamžitě objekt odpojit od sítě. Jelikož rekonstrukce el. instalace a odstranění závad celkového stavu tělocvičny si vyžádaly značné náklady, které nebyla TJ schopna uhradit, bylo rozhodnuto převést sokolovnu do vlastnictví JZD Osek nad Bečvou s tím, že bude provedena rekonstrukce sokolovny a vybudován sportovní areál. 1.1.1980 se také tak stalo. Zanedlouho po té se sokolovna ocitla mimo provoz z důvodu vyhoření el. přípojky. Nehrálo se kino, necvičilo se, nepořádaly se oslavy ani plesy a zábavy.

Nový majitel provedl pouze částečnou rekonstrukci a nejnutnější práce spojené s údržbou budovy.

Po jednáních mezi JZD a MNV je sokolovna nakonec převedena do vlastnictví MNV s tím, že rekonstrukce bude provedena spolu s výstavbou nového správního střediska v "Akci Z". Tento projekt je rozdělen do šesti etap kdy poslední dvě řeší právě rekonstrukci sokolovny a sportovního areálu. K jejich realizaci však nedojde. Proto TJ žádá dotčené smluvní strany tzn, JZD a MNV o dodržení smluvních vztahů. Po vyvolaném jednání, které se uskutečnilo 15.5.1990 byla všemi stranami zvážena situace a bylo konstatováno, že poslední etapy výstavby, tj. rekonstrukce vlastní sokolovny a sportovního areálu není schopn JZD ani MNV finančně zajistit. Proto je doporučeno TJ aby navrhla řešení možného provozu a nezbytnou opravu sokolovny. TJ provedla technicko-projekční rozbor a dospěla k závěrům shrnutých v jednotlivých bodech participace jednotlivých stran na jejich realizaci. Obecní úřad zajistil v roce 1990 zavedení ÚT a roku 1992 se opravila střecha, rekonstruovala el. instalace a nové záchody u hlavního vstupu. Členové TJ provedli za materiálové pomoci JZD opravu sklepních prostor včetně vybudování nových šaten se sprchami. Celková oprava pak byla zakončena opravou fasády a vymalováním sálu. Provozovatelem sokolovny se stala obec a sál slouží ke kulturním, společenským a tanečním akcím. K tělovýchovné činnosti slouží tělocvična v budově školy. Velké úpravy proběhly koncem devadesátých let také na hřišti u sokolovny kde bylo postaveno pódium, taneční parket, posezení, bufet a povrch na hřišti byl vyasfaltován.

Problematické období let 1978-1992 znamenalo zvýšené nároky na činnost funkcionářů i cvičitelů. Přesto se dařilo udržet většinu oddílu v aktivní činnosti a zajišťovat většinu společenských akcí, které veřejnost od sokola byla zvyklá očekávat.

V roce 1992 měla TJ 4 oddíly házené a 5 oddílů sportu pro všechny (gymnastika, míčové hry, turistika, malá kopaná a zdravotní gymnastika žen) ve kterých bylo sdruženo 206 členů.

V roce 1999 při oslavách 80. výročí založení Sokola Osek měl sokol 202 členů.

V roce 2000 se Osecká házená zásluhou mladších žáků, pod vedením Karla Klimeše dočkala titulu mistra ČR

V roce 2003 se členská základna rozšiřuje o triatlonový spolek. Jeho činorodí členové kromě výborných sportovních výkonů obnovují tradici srpnových nocí a přichází s myšlenkou pořádání diskoték, kterou v krátkém čase uvádějí v realitu.

V roce 2006 sdružuje TJ čtyři oddíly a to Národní házenou, ASPV, TTS a Malou kopanou, ve kterých je sdruženo 260 členů. Co se týče akcí proběhly Sokolské šibřinky, Dětský karneval, Josefovská diskotéka, Slet čarodějnic, Dětský den s netradičními sporty, Červencová diskotéka, Srpnová noc a Hodová zábava.